Naše doporučení pro výběr produktů

Zdivo

Vybírejte velmi rozvážně, z čeho budete stavět. Materiály a technologie, které zvolíte, budou hrát rozhodující úlohu v tom, na kolik peněz vás stavba vyjde, za jak dlouho se budete moci nastěhovat a jaké pravidelné platby za energie vás budou v budoucnu čekat. Dnes můžete vybírat z široké nabídky zdicích materiálů, které nabízejí výborné tepelně-izolační vlastnosti. Nejpoužívanějšími systémy u nás jsou pálené cihelné (např. Porotherm) nebo pórobetonové tvárnice (např. Ytong). Zděné systémy jsou velmi variabilní a postavíte z nich téměř vše. Jsou tvořeny menšími prvky, což usnadňuje jejich manipulaci při stavbě a umožňuje stavět svépomocí bez použití těžké techniky. Jsou vhodné také pro nízkoenergetické a pasivní domy. Poraďte se však ohledně dostatečné tloušťky a eventuálně také doporučených izolací.

Obvodové zdi

Materiál obvodového diva a jeho tloušťka významně určují tepelně-izolační vlastnosti vaší stavby. S vyššími nároky na energetickou úspornost stavby se zvyšují požadavky na sílu obvodových zdí. Tepelnou úsporu ovlivňují kromě samotných zdí také detaily, např. provedení kolem oken, balkónů, vchodových dveří atd.

 

Nízkoenergetický dům

(propustnost tepla U=0,18 až 0,25 W/ m2K)

Pro výstavbu takového domu budete potřebovat kvalitní zdivo a izolační materiály. Rozsáhlou rekonstrukcí lze do této kategorie zařadit i běžnou stavbu. Síla obvodového zdiva se obvykle pohybuje mezi 30 až 49 cm. Kvalitní nízkoenergetický dům postavíte z pálených cihel nebo z pórobetonu.

Potřeba stavět nízkoenergetické domy vychází z rostoucích cen energií. Nízkoenergetický dům má ve srovnání s běžnou novostavbou přibližně poloviční až třetinovou spotřebu tepla na vytápění (max 50 kWh/m2 za rok). Ve srovnání s tzv. pasivními domy, kde je spotřeba tepla ještě nižší, však není jejich výstavba provázena tak přísnými požadavky na jejich tepelnou náročnost a izolační vlastnosti. Nízkoenergetický dům je tedy jakýmsi kompromisem mezi pasivním a běžným domem. V zahraničí je již zcela běžným standardem. Nízkoenergetické domy mají kompaktní tvar bez zbytečných výčnělků a jsou prostoupeny velkými prosklenými plochami orientovanými na jih pro možnost využití tepla ze slunce. Vytápění se reguluje pro využití tepelných zisků, větrání je strojní s rekuperací tepla.

 

Pálené cihly a bloky vynikají vysokou pevností, výborně tepelně i akusticky izolují, velmi dobře akumulují teplo a nabízejí dlouhou životnost a požární odolnost. Vedle klasických plných či dutých cihel jsou dnes velmi oblíbené broušené cihelné bloky, které mají všechny výhody pálených cihel a nabízejí další výhody. Jsou určeny pro obvodové nosné i nenosné zdi. Lepší tepelně-izolační vlastnosti mají cihelné bloky s dutinami vyplněnými perlitem, extrudovaným polystyrenem či minerální vatou.

 

Zdění pálených cihel a bloků je dnes možné několika metodami. Na broušené tvárnice (mají zabroušené horní a dolní ležaté plochy) doporučujeme nízkoexpanzní pěnu z polyuretanu, která dokáže jednotlivé řady slepit ve velmi nízké vrstvě a minimalizuje tepelný most. Výhodou je také rychlost, neboť odpadá míchání malty (lepidla). Pěna se prodává v dózách a aplikuje se pistolí.

Další metodou, kterou lze uplatnit výhradně u broušených tvárnic, je zdění na lepidlo, kdy spojujete jednotlivé řady cihel při nízké vrstvě a tedy za vzniku malého tepelného mostu. Lepidlo je celoplošné a prodává se v pytlích.

 

Klasické zdění na maltu je dnes na ústupu. Jednotlivé řady cihel se spojují klasickou maltou prodávanou v pytlích, čímž vzniká poměrně velký tepelný most. Kvůli dosažení dostatečného tepelného odporu musejí být zdi velmi silné, případně se využívá dodatečného zateplení.

 

Pórobeton je v podstatě lehčený beton a díky své lehkosti se dá použít i pro rekonstrukci podkroví nebo dalších míst, kde je vysoká váha zdiva nežádoucí. Hlavními komponenty jsou písek a vápenec. Jedná se o nehořlavý materiál s velmi dobrými akustickými vlastnostmi. Významná je také jeho přidaná hodnota z hlediska ekologie, neboť je recyklovatelný. Pórobeton nabízí výborné tepelně izolační vlastnosti, které jsou navíc podpořeny vysokou přesností napojení prvků při stavění. Zamezí se tak vzniku tepelných mostů v místě styku jednotlivých tvárnic. Materiál je velmi dobře zpracovatelný (lze ho na požadovaný rozměr zaříznout i běžnou pilou).

Nevýhodou tohoto materiálu je nasákavost a absorpce vzdušné vlhkosti. Během skladování materiálu i realizace stavby je nutné chránit ho před deštěm. Při zvlhnutí ztrácí částečně tepelně-izolační vlastnosti i pevnost, po vysušení by se však měly vrátit na původní hodnotu.

Můžete si vybrat ze dvou provedení. Plnivem bílého pórobetonu je jemný křemičitý písek, někdy se také setkáte s označením pískový pórobeton. Plnivem šedého, někdy nazývaného popílkového pórobetonu je elektrárenský popílek.

 

Jak zdít pórobeton

Tvárnice se k sobě v jedné řadě lepí nebo skládají na pero-drážku. Spojují lepidlem na pórobeton, které se prodává v pytlích. Díky nízké váze se prodávají ve větších rozměrech, což šetří čas a spotřebu lepidla.

 

Pasivní dům

(propustnost tepla U<0,18 W/m2K)

Pro výstavbu pasivního domu musejí být využity materiály s velkým tepelným odporem. Tloušťka zdiva závisí na tloušťce dodatečného zateplení, ale oproti ostatním domům bývá zpravidla masivnější, obvykle se pohybuje mezi 38 až 50 cm. Zděný pasivní dům můžete postavit z cihelných bloků nebo z pórobetonu.

Pasivní domy mají tak nízkou spotřebu energie, že je možné vynechat běžné aktivní vytápění, aniž by to ohrozilo tepelnou pohodu v domě. Pasivní domy spotřebují maximálně 15 kWh/m2 za rok. Pro srovnání, běžná novostavba dnes spotřebuje 80 až 140 kWh tepla na m2 a náklady na vytápění se tak každou zimu pohybují v řádech desítek tisíc korun.

 

Pálené cihly a bloky vynikají vysokou pevností, výborně tepelně i akusticky izolují, velmi dobře akumulují teplo a nabízejí dlouhou životnost a požární odolnost. Vedle klasických plných či dutých cihel jsou dnes velmi oblíbené broušené cihelné bloky, které mají všechny výhody pálených cihel a nabízejí další výhody. Jsou určeny pro obvodové nosné i nenosné zdi. Lepší tepelně-izolační vlastnosti mají cihelné bloky s dutinami vyplněnými perlitem, extrudovaným polystyrenem či minerální vatou.

 

Zdění pálených cihel a bloků je dnes možné několika metodami. Na broušené tvárnice (mají zabroušené horní a dolní ležaté plochy) doporučujeme nízkoexpanzní pěnu z polyuretanu, která dokáže jednotlivé řady slepit ve velmi nízké vrstvě a minimalizuje tepelný most. Výhodou je také rychlost, neboť odpadá míchání malty (lepidla). Pěna se prodává v dózách a aplikuje se pistolí.

Další metodou, kterou lze uplatnit výhradně u broušených tvárnic, je zdění na lepidlo, kdy spojujete jednotlivé řady cihel při nízké vrstvě a tedy za vzniku malého tepelného mostu. Lepidlo je celoplošné a prodává se v pytlích.

 

Klasické zdění na maltu je dnes na ústupu. Jednotlivé řady cihel se spojují klasickou maltou prodávanou v pytlích, čímž vzniká poměrně velký tepelný most. Kvůli dosažení dostatečného tepelného odporu musejí být zdi velmi silné, případně se využívá dodatečného zateplení.

 

Pórobeton je v podstatě lehčený beton a díky své lehkosti se dá použít i pro rekonstrukci podkroví nebo dalších míst, kde je vysoká váha zdiva nežádoucí. Hlavními komponenty jsou písek a vápenec. Jedná se o nehořlavý materiál s velmi dobrými akustickými vlastnostmi. Významná je také jeho přidaná hodnota z hlediska ekologie, neboť je recyklovatelný. Pórobeton nabízí výborné tepelně izolační vlastnosti, které jsou navíc podpořeny vysokou přesností napojení prvků při stavění. Zamezí se tak vzniku tepelných mostů v místě styku jednotlivých tvárnic. Materiál je velmi dobře zpracovatelný (lze ho na požadovaný rozměr zaříznout i běžnou pilou).

Nevýhodou tohoto materiálu je nasákavost a absorpce vzdušné vlhkosti. Během skladování materiálu i realizace stavby je nutné chránit ho před deštěm. Při zvlhnutí ztrácí částečně tepelně-izolační vlastnosti i pevnost, po vysušení by se však měly vrátit na původní hodnotu.

Můžete si vybrat ze dvou provedení. Plnivem bílého pórobetonu je jemný křemičitý písek, někdy se také setkáte s označením pískový pórobeton. Plnivem šedého, někdy nazývaného popílkového pórobetonu je elektrárenský popílek.

 

Jak zdít pórobeton

Tvárnice se k sobě v jedné řadě lepí nebo skládají na pero-drážku. Spojují lepidlem na pórobeton, které se prodává v pytlích. Díky nízké váze se prodávají ve větších rozměrech, což šetří čas a spotřebu lepidla.

 

Běžná moderní novostavba

Běžní moderní novostavba má spotřebu tepla obvykle nejvýše 90 kWh/m2. Ke zcela jiným hodnotám se musíte dopracovat, pokud chcete postavit energeticky úsporný dům, nebo nízkoenergetický dům – tady se může roční spotřeba vyšplhat maximálně na 50 kWh/m2 vytápěné plochy. U pasivních domů je spotřeba max. 15 kWh/m2 za rok. Abyste dosáhli těchto hodnot, výběr vhodného zdiva je nutnou podmínkou. Důležitý je také způsob zdění a použití doplňkových (koncových, půlených nebo rohových) cihel.

 

Pálené cihly a bloky vynikají vysokou pevností, výborně tepelně i akusticky izolují, velmi dobře akumulují teplo a nabízejí dlouhou životnost a požární odolnost. Vedle klasických plných či dutých cihel jsou dnes velmi oblíbené broušené cihelné bloky, které mají všechny výhody pálených cihel a nabízejí další výhody. Jsou určeny pro obvodové nosné i nenosné zdi. Lepší tepelně-izolační vlastnosti mají cihelné bloky s dutinami vyplněnými perlitem, extrudovaným polystyrenem či minerální vatou.

 

Zdění pálených cihel a bloků je dnes možné několika metodami. Na broušené tvárnice (mají zabroušené horní a dolní ležaté plochy) doporučujeme nízkoexpanzní pěnu z polyuretanu, která dokáže jednotlivé řady slepit ve velmi nízké vrstvě a minimalizuje tepelný most. Výhodou je také rychlost, neboť odpadá míchání malty (lepidla). Pěna se prodává v dózách a aplikuje se pistolí.

Další metodou, kterou lze uplatnit výhradně u broušených tvárnic, je zdění na lepidlo, kdy spojujete jednotlivé řady cihel při nízké vrstvě a tedy za vzniku malého tepelného mostu. Lepidlo je celoplošné a prodává se v pytlích.

 

Klasické zdění na maltu je dnes na ústupu. Jednotlivé řady cihel se spojují klasickou maltou prodávanou v pytlích, čímž vzniká poměrně velký tepelný most. Kvůli dosažení dostatečného tepelného odporu musejí být zdi velmi silné, případně se využívá dodatečného zateplení.

 

Pórobeton je v podstatě lehčený beton a díky své lehkosti se dá použít i pro rekonstrukci podkroví nebo dalších míst, kde je vysoká váha zdiva nežádoucí. Hlavními komponenty jsou písek a vápenec. Jedná se o nehořlavý materiál s velmi dobrými akustickými vlastnostmi. Významná je také jeho přidaná hodnota z hlediska ekologie, neboť je recyklovatelný. Pórobeton nabízí výborné tepelně izolační vlastnosti, které jsou navíc podpořeny vysokou přesností napojení prvků při stavění. Zamezí se tak vzniku tepelných mostů v místě styku jednotlivých tvárnic. Materiál je velmi dobře zpracovatelný (lze ho na požadovaný rozměr zaříznout i běžnou pilou).

Nevýhodou tohoto materiálu je nasákavost a absorpce vzdušné vlhkosti. Během skladování materiálu i realizace stavby je nutné chránit ho před deštěm. Při zvlhnutí ztrácí částečně tepelně-izolační vlastnosti i pevnost, po vysušení by se však měly vrátit na původní hodnotu.

Můžete si vybrat ze dvou provedení. Plnivem bílého pórobetonu je jemný křemičitý písek, někdy se také setkáte s označením pískový pórobeton. Plnivem šedého, někdy nazývaného popílkového pórobetonu je elektrárenský popílek.

 

Jak zdít pórobeton

Tvárnice se k sobě v jedné řadě lepí nebo skládají na pero-drážku. Spojují lepidlem na pórobeton, které se prodává v pytlích. Díky nízké váze se prodávají ve větších rozměrech, což šetří čas a spotřebu lepidla.

 

Příčky

Při stavbě příček mezi místnostmi obvykle není kladen důraz na úsporu tepla a síla zdiva se pohybuje od 5 do 30 cm dle nosnosti. Výhodou slabších příček je úspora místa, ale může být pak složité zabudovat do nich rozvody, např. vodoinstalaci. Můžete použít cihelné nebo pórobetonové tvárnice.

 

Nosné příčky

Síla zdiva u nosných příček, které například podpírají strop a nesou tedy i váhu případných dalších pater nebo i krovu a střechy, se pohybuje obvykle od 20 do 30 cm. V těchto případech můžete použít pálené cihelné a také pórobetonové tvárnice. Broušené cihly můžete zdít na pěnu, nebo lze použít lepidlo. Tloušťka zdiva může být už od 20 cm. Pokud chcete zdít s použitím malty, je potřeba tloušťka zdiva minimálně 24 cm.

 

Nenosné příčky

Nenosné příčky, které pouze oddělují jednotlivé místnosti, bývají velmi tenké obvykle od 5 do 15 cm podle toho, zda je zapotřebí do nich instalovat rozvody elektřiny, vody atp. Použijte pálené cihelné tvárnice nebo pórobeton.

 

Překlady

Pro přemostění stavebních otvorů (oken a dveří) se využívají překlady. Nad překlady následují další vrstvy zdícího materiálu nebo stropní konstrukce.

 

Nosné překlady

 

Nosné překlady se používají pro obvodové zdi a do nosných příček. Můžete si vybrat z varianty pálené a pórobetonové, případně železobetonové.

 

Pálené překlady se vyrábějí nejčastěji v rozměrech 23,8 x 7cm x požadovaná délka. Usazují se svojí užší stranou (na výšku) vedle sebe tak, aby jejich celkový rozměr odpovídal tloušťce zdiva (případně je lze doplnit polystyrenovou deskou mezi překlady k dosažení správné šířky a snížení tepelných ztrát). Minimální přesah překladu udává výrobce a liší se dle velikosti otvoru (12,5 až 25 cm na každé straně). Mohou také obsahovat schránku pro venkovní rolety nebo žaluzie.

 

Pórobetonové překlady jsou dostupné nejčastěji v rozměrech 25 x 10 nebo 25 x 12,5 cm x požadovaná délka. Způsob jejich usazení je stejný jako u cihelných tvárnic. Minimální přesah překladu udává výrobce, bývá však většinou 30 cm na každé straně. Můžete zvolit z varianty s jemným křemičitým pískem nebo s elektrárenským popílkem.

 

Můžete použít také betonové (železobetonové) překlady. Způsob jejich usazení se neliší od pálených a pórobetonových. Minimální přesah překladu udává výrobce a liší se dle velikosti otvoru.

 

Nenosné překlady

 

Nenosné překlady se používají pro nenosné příčky, které jsou zatížené pouze nadlehlým zdivem bez zatížení stropní konstrukcí, a jsou k dispozici pálené, pórobetonové nebo železobetonové. Usazují se naplocho vedle sebe tak, aby jejich celkový rozměr odpovídal tloušťce zdiva. Můžete opět použít polystyrenovou desku mezi překlady k dosažení správné šířky.

 

Pálené (ploché) překlady se vyrábějí nejčastěji v šířce 11,5 nebo 14,5 nebo 17,5 cm. Minimální přesah překladu udává výrobce, bývá 12,5 cm na každé straně.

 

Pórobetonové nenosné překlady se vyrábějí nejčastěji v rozměrech 25 x 10 nebo 25 x 12,5 nebo 25 x 15 cm x požadovaná délka. Minimální přesah překladu udává výrobce a liší se dle velikosti otvoru (20 až 30 cm na každé straně). U betonových (železobetonových) překladů udává minimální přesah výrobce a liší se dle velikosti otvoru.

 

 

Váš stavební rádce!

Napište nám.