Naše doporučení pro výběr produktů

Co je vazník, krov, a jak vybírat střešní konstrukce?

Základ každého domu tvoří kvalitní střecha, do které nezatéká a která brání úniku tepla. Většinou se soustředíme zejména na výběr střešní krytiny a mohou nám uniknout moderní možnosti, které jsou dnes dostupné pro řešení střešních konstrukcí – krovů.

Netušíte, jaký je rozdíl mezi krovy a vazníky? Oba typy představují dřevěné střešní konstrukce, které musí unést zvolenou střešní krytinu, musí být dostatečně tuhé v podélném i příčném směru, a musí odolávat zatížení sněhem a povětrnostním vlivům. Výběr vazníkové nebo krovové konstrukce ovlivňuje velikost, rozpětí, sklon a tvar střechy podle dispozice stavby.

Krov je tesařská trámová nebo vazníková konstrukce, která má nosnou funkci střešního pláště, tedy střešní krytiny, bednění, laťování, podhledových a izolačních vrstev. Klasické krovy jsou vázané střešní konstrukce spojované tesařskými vazbami. Vazníkové krovy se skládají z prefabrikovaných dílců a spojovacích prostředků.

Použít tesařský nebo vazníkový krov?

Použití klasického krovu je vhodné v případě, kdy je požadován větší sklon střechy z krátkým rozpětím do několika metrů bez podpěry, nebo pokud je požadováno obytné využití půdního prostoru či pohyb v podkroví. Tato výhoda je ovšem vyvážena vyšší cenou. Při použití tesařského krovu je nutný pevný strop a je nutné vyřešit prohýbání nosných trámů, např. použitím středové nosné příčky.

V současné době se mnohem častěji používá moderní tesařská konstrukce, tzv. příhradový vazník. Vazníková konstrukce nese střešní plášť a současně izolační materiály a podhledy, takže není nutné budovat těžké stropy. Vazníkové krovy nabízí možnost prefabrikace, která urychluje čas montáže, takže vazníkové konstrukce snižují náklady na stavbu střechy.

Příhradové vazníky pro střechy s mírným sklonem

Příhradové vazníky jsou vhodné na realizace střech s mírným sklonem, přičemž výsledný tvar střechy není v podstatě ničím omezen. Vazníkové konstrukce jsou vhodné pro rodinné domy všech typů, pro bungalovy i nízkoenergetické domy, protože poskytují dostatek prostoru pro tepelně izolační materiály. Krovy z příhradových vazníků umožňují snadno překlenout i velké rozpětí střechy v řádu desítek metrů bez podpěry, a proto představují ideální střešní konstrukce pro haly a průmyslové objekty. Nevýhodou vazníkové konstrukce je omezení vzniku průchozích půdních prostor, ale pokud neplánujete bydlet v podkroví (ale i to je možné vyřešit), je tato volba ideální, neboť dřevěné vazníkové konstrukce jsou levnější.

Výběr vazníků přenechte raději profesionálům

Dřevěné vazníky se navrhují jako samostatné rovinné konstrukce, které nabízí tvarové a zátěžové řešení střešních konstrukcí prakticky bez omezení. Při jejichž návrzích se provádí výpočty působení vnějších a vnitřních sil, roznesení sil v rovině střechy a další. Návrhy vazníků vznikají ve spolupráci s projektantem a jejich výrobu je nutno svěřit odborné firmě, která garantuje správnost výpočtu, přesnost výroby a odbornou montáž.

Dřevěné polotovary pro výrobu krovů

Hranoly se používají u většiny krovů na všechny části (pozednice, krokve, vaznice, kleštiny, sloupky, vzpěry atd.). KVH – vysušené a hoblované hranoly se sraženými hranami, které jsou délkově nastavené cinkovým spojem, nabízejí několik výhod. Nemusejí se znovu opracovávat na pohledových místech (např. přesah krokví), není je třeba impregnovat, nekroutí se při vysychání a zaplatíte přesně jen za požadovanou délku. Cena za 1 m3 je ovšem vyšší.

Za nižší cenu pořídíte řezivo z pily – nevysušené hrubé hranoly, které je na pohledových místech z estetických důvodů zapotřebí opracovat. Doporučujeme také provést impregnaci, mohou se při vysychání kroutit. Často se proto používají silnější, než by bylo nutné ze statických důvodů. Cena za m3 je sice nižší než u KVH, ale nutné navýšení objemu a další opracování tuto cenu zvyšují.

Pro podbití z interiérové strany můžete použít desky(namísto sádrokartonu nebo palubek). Jsou vhodné také pro bednění pod některé typy krytin (např. plech nebo asfaltovou šindel namísto prken).

Velmi dobře se opracovávají OSB desky, lisované pryskyřicí z orientovaných štěpek jehličnatého dřeva. Prodávají se v několika formátech s ostrou hranou nebo s pero-drážkou. Mají dobrý tepelný odpor, dobrou požární odolnost a odolnost vůči rázům a vibracím. Nejčastěji se vyrábějí ekologicky nezávadné bez použití formaldehydů. Nejsou ale vhodné do míst, kde by byly vystaveny povětrnostním vlivům a vlhkosti, např. k podbití přesahu střechy bez další úpravy.

O něco hůře opracovatelné jsou tvrdé cementotřískové desky (Cetris), které se lisují ze směsi dřevěných třísek, cementy, vody a hydratačních přísad. Jejich povrch je hladký a v přírodní barvě cementově šedý. Jsou odolné proti vlhkosti, pevné, nehořlavé, ekologické a hygienicky nezávadné. Využívají se především jako bednění a k podbití přesahu střechy.

Velmi snadno a rychle lze zastřešit téměř jakýkoliv půdorys sbíjenými vazníky, které se někdy označují také jako příhradové vazníky. Výhodou použití je nízká spotřeba materiálu, výroba je obvykle z prken. Používají se zejména na bungalovy s nízkou sedlovou střechou, protože půdní prostor je při jejich použití v podstatě nevyužitelný.

Střešní latě se používají jako nosná konstrukce pro střešní krytiny, jako kontralatě pro zajištění vzduchové mezery mezi krovem (izolací) a krytinou nebo pro zvýšení světlosti krokví (aby se mezi ně vešla větší vrstva izolantu). Jedná se o dřevěné hranolky tradičně v rozměrech 3x4, 3x5 nebo 4x6cm a délkách 3, 4 nebo 5 metrů. Mohou být napuštěné látkami, které latě chrání před plísní a hmyzem. Zpravidla se provádím máčením celého balíku v impregnačním roztoku, latě pak získají hnědou, zelenou nebo červenou barvu, ale používají se také bezbarvé směsi.

Není krov jako krov

Krovy se dnes nevyrábějí jen ze dřeva, jsou dostupné také kovové nebo železobetonové krovy. Podle tvaru a provedení krovu se dělí např. na vaznicové (u nás nejrozšířenější), krokvové, hambalkové, věšadlové a další.

Provedení krovu závisí na především na velikosti stavby, rozpětí, sklonu a tvaru střechy, účelu využití budovy a prostředí. Krov zatěžuje podpůrnou konstrukci ve svislém směru. Šikmé tlaky se proto zachycují prostřednictvím vodorovných příčných prvků (vazných trámů, kleštin a táhel).

Při stavbě krovu je třeba vzít v úvahu využití půdního prostoru (podkroví). V současné době je obvyklé využívání podkroví k bydlení, takže krov se konstruuje tak, aby umožňoval bezproblémový pohyb v podkroví. V současnosti používané krovy jsou proto jednodušší než krovy starší, u nichž bývá běžné, že částečně omezují průchod půdou.

Dnes je v českém stavebnictví nejrozšířenější u rodinných domků krokevní krov, zejména pro jeho výhodnost pro obytné podkroví. Ze statických důvodů se ale nedoporučuje použít pro rozpětí větší než 10 metrů. Tuto hodnotu lze případně zvýšit, ale je nutné naddimenzovat velikost jednotlivých prvků krovu.

Krovy a jejich funkční prvky

Chcete-li porozumět střešním konstrukcím, přinášíme souhrn základních a doplňkových prvků, které jsou významné pro správné fungování krovů.

Vazba je příčný profil krovu. Plná vazba nese ostatní části krovu. Jalová vazba je taková, která obsahuje jen nesené části krovu, tj. krokve. Jalová vazba je novější, byla vyvinuta jako opatření k úspoře stavebního materiálu a odlehčení celého krovu.Plné vazby se rozmisťují ve vzdálenosti 4-5 metrů od sebe; používají se zpravidla též na nároží a v úžlabí. Jalové vazby se rozmisťují v pokud možno pravidelných rozestupech 90-120 cm.V nejběžnější vaznicové soustavě se plná vazba skládá z páru krokví, výztužného prvku (hambalku nebo kleštin) a podpůrného prvku (sloupku, vzpěry, pilíře, zděného štítu). Jalová vazba je složena pouze z krokví.

Vaznice je vodorovný trám, probíhající krovem podélně a podpírající krokve. Vaznice je uložena na plných vazbách. Vaznice může být umístěna buď v hřebeni střechy (hřebenová), při jejím úpatí (pozednice) nebo přibližně ve dvou třetinách výšky krovu (středová). Hřebenové a středové vaznice se kladou na výšku kvůli vyšší náchylnosti na průhyb, pozednice naplocho. Vaznice nesou krokve.

Krokev je šikmý prvek krovu, nesoucí střešní latě, na nichž je upevněna střešní krytina. Krokve tvoří vazby; vazba složená pouze z krokví se nazývá jalová. V nejběžnější vaznicové soustavě krovů jsou krokve postaveny v příčném směru, tj. kolmo na vaznice. V soustavě vlašské jsou naopak krovy uloženy podélně a podepřeny příčnými výztuhami.

Vazný trám (dříve též vazník) je příčný vodorovný prvek krovu. Jde o hlavní nosník krovu, na kterém spočívají všechny ostatní prvky. V moderních krovech v domech, kde se předpokládá obytné využití podkroví, se uplatňují vazby bez vazného trámu. Jde o tzv. krokevní krovy.

Hambalek je vodorovný trám spojující dvě protilehlé krokve v hambalkové soustavě krovu. Vkládá se mezi krokve v takové výšce, aby se pod ním mohlo procházet (200 cm a více). Dělí krokve v poměru 2:1 a jeho délka nesmí překročit 3,5 m.

Kleštiny jsou párové vodorovné prvky ztužující pár krokví ve výšce hambalku; provádí se většinou ze dvou prken připevněných ke krokvím ze stran.

Sloupek je svislý trám, jenž v plné vazbě podpírá hambalek.

Věšák je svislý prvek, který v krovech větších rozpětí pomáhá odlehčit vazný trám, který nelze opřít o středovou stěnu budovy. Věšákem je vazný trám „zavěšen“ na hambalku.

Zavětrování slouží ke ztužení (zpevnění) krovu zejména v podélném směru. Provádí v plných vazbách krátkými trámky (pásky) šikmo rozepřenými mezi sloupky a vaznice.

Užitečný slovník pojmů: vazníky a střešní konstrukce

Vazníky – nosné prvky složené z více částí, které společně tvoří celek – příhradové vazníky, lisované (sbíjené) vazníky, lepené vazníky atd.,

vícevrstvý vazník – spojené alespoň dva klasické vazníky, obvykle se jedná o nosný vazník,

příhradový vazník – lehká, obvykle trojúhelníková střešní konstrukce, která podepírá střechu,

volné řezivo – slouží k tvarování střechy v místech, kde nelze použít vazníky,

vaznice – prvky umístěné na vaznících, které slouží jako podpora volného řeziva nebo bednění,

zavětrování – konstrukční uspořádání, které zabezpečuje prostorovou tuhost střešní konstrukce, řeší přenášení účinků větru do určených nosných prvků nebo stěn,

nahodilé zatížení – jiná zatížení, než je vlastní hmotnost střechy, např. zatížení větrem, sněhem apod.,

nosníky – samostatné nosné prvky, např. lepené přímé nosníky atd.,

vaznicová soustava – nosná soustava krovu složená z dílů vázané konstrukce, např. tesařský krov a další střešní konstrukce s nosníky,

vazníková soustava – nosná soustava krovu složená z vazníků nebo klasická tesařská konstrukce a vazník,

klasická vázaná konstrukce – kombinace jednotlivých typů konstrukcí s konstrukcí klasického krovu,

dřevěné příhradové vazníky se styčníkovými deskami – lisovaná soustava dřevěných prvků vzájemně spojovaných pomocí ocelových pozinkovaných plechů s trny,

nosnost vazníků – povolené plošné zatížení vazníkové konstrukce vychází z výpočtů podle konkrétního projektu střechy,

diagonály – prvky vytvářející trojúhelníkové příhrady, jenž přenáší síly mezi horní a spodní pás vazníku,

horní pás – tvoří horní okraj vazníku, podporuje střešní plášť,

spodní pás – nejnižší prvek vazníku, na který se montuje podhledová konstrukce,

krokev – prvek krovu, který nese střešní latě a střešní plášť,

pozednice – vyrovnává nosné plochy, tvoří podporu a plochu pro usazení vazníků po celé délce nosné stěny,

rozpon - vzdálenost mezi pozednicemí (nosnými stěnami),

protipožární nátěr krovu - požární odolnosti R 30 nosných dřevěných prvků krovu se kromě samozhášivé tepelné izolace dosahuje např. použitím intumescentních nátěrů na dřevo.

Váš stavební rádce!

Napište nám.