Naše doporučení pro výběr produktů

Omítky

Vnitřní omítky pokrývají zdi a stěny interiéru. Omítka vytváří rovný, hladký povrch, zakrývá nerovnosti zdiva stejně jako elektroinstalace a vodovodní nebo odpadní potrubí. Povrch omítky se dále zušlechťuje nátěrem, malbou nebo obkladem. Běžné omítky se zhotovují z malty, která se může připravit přímo na staveništi smícháním vody s vápnempískem, případně cementem. Dnes je běžnější příprava malty smícháním průmyslově vyráběných omítkových směsí s vodou. Tyto směsi mohou obsahovat další složky, které dodávají omítce speciální vlastnosti (např. sanační omítky na vlhké zdivo nebo omítky tepelně izolační).

 

Tenkovrstvá omítka

Na cihlové zdi se obvykle používají dvou nebo třívrstvé omítky, které obsahují cementový postřik (tzv. špric nebo podhoz, zdrsňuje povrch), jádrovou omítku (pro vyrovnání povrchu) a štuk (jemnou vrchní vrstvu pod nátěry, malbu nebo tapety). Na stěny z pórobetonu a na sádrové podklady se používá tenkovrstvá omítka. Je vhodná také na dřevotřískové nebo sádrokartonové desky, na kterých už po dokončení nejsou větší nerovnosti. Používá se také k renovaci starších jádrových omítek. Před natažením je třeba zarovnat ulomené rohy tvárnic a případné další nerovnosti. Omítka je velmi jemná a není tedy většinou nutná aplikace další vrstvy (štuku), lze po zfilcování rovnou aplikovat např. malbu.

 

Příprava podkladu

Před aplikací omítky si nejdříve pečlivě připravte podklad. Zdivo z cihel, tvárnic, kamene nebo betonu, apod. musí být suché, zbavené prachu, mastnoty a ostatních nečistot a nesmí být zmrzlé. 

Cementový postřik

Jako první se nanáší cementový postřik - tzv. špric nebo podhoz. Zdrsňuje povrch, nanáší se nerovnoměrně a na něj se po vyzrání aplikuje jádrová omítka.V případě použití na hladké betonové plochy je třeba nejprve nanést adhezní vrstvu (spojovací můstek).Dodává se v pytlích nebo v silech a nanáší se zednickou naběračkou nebo lžící síťovitě tak, aby pokrytí zdiva bylo cca 50-75 %. Pro strojní aplikaci se používá omítací stroj a nanášení se provádí se stejným pokrytím jako při ručním zpracování.

Jádrová omítka

Jádrová omítka slouží především pro dokonalé vyrovnání povrchu a může mít tloušťku i několika centimetrů (při větších tloušťkách se doporučuje aplikace ve více vrstvách, vždy na zavadlou předchozí vrstvu). Nanáší se zednickou lžící nebo strojně a zarovnává se strhávací latí.

 

Finální úprava

Finální úprava se provádí štukem neboli štukovou omítkou, což je směs jemného písku a vápna. Nanáší se natažením v co nejmenší vrstvě a srovnává se filcovým nebo molitanovým hladítkem. Při zahlazování omítky se na povrch dostává jíl, jenž utváří pevnou a hladkou plochu, kterou není již dále nutné upravovat. Hlazení se provádí pomocí měkkých ocelových hladítek, účelem je zatlačení tahů po hladítku vzniklých při nanášení štuku.

Jemné zrno

Nejčastěji se používá spoužívá štuk s jemným zrnem (cca do 0,5 mm). Na povrchu jsou zrnka písku, která vytvářejí strukturální povrch. Ten je potřeba opatřit nátěrem, protože jinak dochází k trvalému uvolňování kamínků. Filcování se provádí kruhovými pohyby vlhkým filcovým nebo molitanovým hladítkem a je nutné dbát na správnou vlhkost štuku – příliš proschlý nelze řádně zfilcovat zatímco příliš mokrý se lepí na hladítko.

Hlazená

Při zahlazování omítky se na povrch dostává jíl, jenž utváří pevnou a hladkou plochu, kterou již není nutné dále upravovat. Hlazení se provádí pomocí měkkých ocelových hladítek, účelem je zatlačení tahů po hladítku vzniklých při nanášení štuku.

Hrubé zrno

Existuje také štuk s hrubým zrnem (cca do 1,5 mm), který ovšem v interiérech najdete jen zřídka. Na povrchu jsou zrnka písku, která vytvářejí strukturální povrch. Ten je potřeba opatřit nátěrem, protože jinak dochází k trvalému uvolňování kamínků.

 

Speciální omítky

Můžete se vybrat také z řady speciálních omítek. Jedná se o směsi obsahující další složky, které upravují jejich vlastnosti pro nejrůznější účely.

Barytové omítky obsahují baryt a používají se na pracovištích s ionizujícím zářením, které pomáhají odstínit (například na RTG pracovištích).

Sanační omítky mají porézní strukturu a jsou zčásti hydrofobní. Používají se na vlhké zdi, kdy porézní struktura způsobí lepší odpařování a hydrofobnost zabraňuje vzlínání. Jejich účinnost je ale jen dočasná, protože póry se časem vyplní minerálními usazeninami.

Akustické omítky mají porézní strukturu a díky ní dobře tlumí hluk.

Štukatérské omítky jsou vyrobeny z materiálů, které dokážou snadno držet svůj tvar, a můžete z nich vytvářet ozdobné prvky.

Termoizolační omítky obsahují příměs materiálů málo vodících teplo (polystyrenperlit) a mají díky tomu izolační vlastnosti (projeví se v praxi při dostatečné tloušťce, omítka je málo pevná).

Magnetické omítky obsahují kovové částečky (kovové písky) spojené vhodným pojivem. Celou zeď potom můžete používat jako velkou magnetickou tabuli.

Protipožární omítky mají za účel chránit kovové nebo betonové konstrukce proti požáru. Málo vodí teplo a vzdorují vysokým teplotám. Obsahují příměs slídy.

Váš stavební rádce!

Napište nám.